Založit webové stránky nebo eShop

Standard plemen/Standard bred breeds

Vítejte na stránce colibri.websnadno.cz v sekci Standard chovaných plemen

 

CAIRN TERIÉR

převzato z www.kchmpp.cz

země původu: Velká Británie

datum zveřejnění původního platného standardu: 24.06.1987

využití: teriér

klasifikace FCI: skupina 3 teriéři, sekce 2 nízkonozí teriéři

Bez pracovní zkoušky.

 

celkový vzhled: Energický, ostražitý, dovedný pes přirozeného vzhledu. Tělo je náležitě zapřeno do tlapek hrudních končetin. Silná přední i zadní fronta. Hluboká žebra, velmi volný pohyb. Srst je odolná proti vlivům počasí.

chování / povaha: Má působit aktivním, hravým a otužilým dojmem. Nebojácný, čilý, sebevědomý, avšak nikoli agresivní.

 

hlava: Malá, avšak úměrná k tělu. Dobře vyvinutá.

lebeční část:

Lebka: Široká, s výrazným zářezem mezi očima.

Stop: Jasně definovaný.

obličejová část:

Nos: Černý.

Morda: Silná.

Čelisti / zuby: Velké zuby; čelisti silné, avšak ne dlouhé či těžké, s dokonalým pravidelným a úplným nůžkovým skusem, to znamená, že horní zuby těsně překrývají spodní zuby a jsou kolmo vsazené do čelistí.

Oči: Posazené daleko od sebe, středně velké, tmavě oříškově hnědé. Mírně vpadlé, s huňatým obočím.

Uši: Malé, špičaté, vztyčené a dobře nesené, nejsou nasazené příliš blízko u sebe a nejsou hustě osrstěné.

 

krk: Správně nasazený krk, ne krátký.

 

tělo:

Hřbet: Rovný, středně dlouhý.

Bedra: Silná, pružná.

Hrudník: Řádně klenutá, hluboká žebra.

 

ocas: Krátký, úměrný k tělu, pokrytý hustou, nikoli však přerostlou srstí. Ocas není nasazen ani vysoko, ani nízko; je nesen čile, ale ne přetočený nad hřbet.

 

hrudní končetiny: Nohy středně dlouhé, s vyvinutými, avšak ne příliš těžkými kostmi. Pokryté tvrdou srstí.

Ramena: Šikmá.

Lokty: Nikdy nevybočují.

 

pánevní končetiny:

Stehna: Velmi silná a svalnatá.

Kolenní klouby: Náležitě, avšak ne nadmíru zaúhlené.

Hlezna: Nízko uložená, při pohledu zezadu nesměřují ven, ani dovnitř.

 

tlapky: Přední tlapky větší než zadní, mohou být mírně vytočené ven. Polštářky tlusté a silné. Tenké, úzké nebo rozevřené tlapky a dlouhé drápy jsou nežádoucí.

 

chůze / pohyb: Velmi volný, plynulý krok. Hrudní končetiny dosahují řádně vpřed. Silná hnací síla vychází z pánevních končetin. Hlezna nejsou ani příliš blízko, ani příliš daleko od sebe.

 

osrstění:

srst: Velmi důležitá; odolná proti vlivům počasí. Musí být dvojí, s bohatou, tvrdou, avšak ne příliš drsnou krycí srstí. Podsada je krátká, měkká a přiléhající. Otevřená srst je nežádoucí. Mírné zvlnění je přípustné.

barva: Krémová, pšeničná, červená, šedá nebo téměř černá. U všech těchto barev je přípustné žíhání. Zbarvení však nesmí být sytě černé, bílé, nebo černé s pálením. Velmi typické jsou tmavé znaky na uších a mordě.

 

velikost a hmotnost: Přibližně 28 – 31 cm v kohoutku, avšak úměrně k hmotnosti. Ideální hmotnost činí 6 – 7,5 kg.

 

vady: Každou odchylku od výše uvedených požadavků je třeba považovat za vadu a míra závažnosti, s jakou by se mělo na tuto vadu pohlížet, by měla být přímo úměrná stupni odchylky.

poznámka: Psi by měli vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.

 

Německý ovčák (FCI I. skupina)

převzato z www.ceskyklub-no.cz

CELKOVÝ ZJEV: Německý ovčák je pes střední velikosti, poněkud obdélníkového formátu, silný a dobře osvalený. Kosti jsou suché a je celkově pevné konstituce.

DŮLEŽITÉ PROPORCE: Kohoutková výška činí u psů 60 - 65 cm, u fen 55 - 60 cm. Délka trupu přesahuje kohoutkovou výšku zhruba o 10 - 17%.

POVAHA: Německý ovčák musí být povahově vyrovnaný, pevných nervů, sebevědomý, absolutně přirozený (s výjimkou vydráždění), zcela dobromyslný, ale pozorný a ovladatelný. Musí mít odvahu, bojovnost a tvrdost, aby byl vhodný jako doprovodný, strážní, služební, pastevecký pes a pes k obraně.

HLAVA: Hlava je klínovitého tvaru, je přiměřená velikosti těla (délka hlavy odpovídá zhruba 40% kohoutkové výšky), aniž by působila těžkopádným dojmem nebo byla příliš dlouhá, v celkovém zjevu suchá, mezi ušima přiměřeně široká. Čelo při pohledu zpředu nebo ze strany jen mírně klenuté, bez anebo jen s málo znatelnou rýhou uprostřed čela. Poměr mezi temenem a obličejovou částí činí 50% ku 50%. Šíře temene má zhruba odpovídat délce temene. Temeno se při pohledu shora od uší ke špičce nosu stejnoměrně pozvolna zužuje a přechází přes neostrý čelní sklon v klínovitě formovanou obličejovou část hlavy (tlamu). Horní a dolní čelist musí být silně vyvinuté. Hřbet nosu je rovný, prohnutí nebo vyklenutí jsou nežádoucí. Pysky pevně přiléhající, uzavřené a tmavě zbarvené.

NOS:Musí být černý.

CHRUP: Musí být silný, zdravý a úplný (42 zubů podle zubního vzorce). Německý ovčák má nůžkový skus, což znamená,že řezáky musí do sebe nůžkovitě zapadat, přičemž řezáky horní čelisti nůžkovitě přesahují řezáky dolní čelisti. Klešťový skus, předkus a podkus jsou vady, taktéž větší mezery mezi jednotlivými zuby (postavení s mezerami). Vadné je i zcela rovné řazení řezáků. Čelisti musí být silně vyvinuté, aby zuby mohly být zasazeny v zubní liště pevně.

OČI: Středně veliké, mandlovitého tvaru, poněkud šikmo položené, ale ne vystupující. Barva očí má co možná nejtmavší. Světlé, pichlavé oči jsou nežádoucí, protože nepříznivě ovlivňují výraz psa.

UŠI: Německý ovčák má postavené středně veliké uši, nesené vzpřímeně a směřující stejným směrem (ne stažené do stran), sbíhají se do špičky a ušní boltce jsou otočené kupředu. Překlopené a visící uši jsou vadné. Uši složené dozadu při pohybu popřípadě v klidu nejsou vadou.

KRK: Silný s dobře vyvinutým svalstvem, bez volné kůže a bez volné kůže na hrdle (bez laloku). Úhel s trupem (s horizontální linií) činí přibližně 45o.

TRUP: Hřbetní linie probíhá bez znatelného přerušení od nasazení krku před dobře vyvinutý kohoutek a přes vodorovný zcela lehce spadající hřbet až ke slabě spadající zádi. Hřbet je pevný, silný a dobře osvalený. Bedra jsou široká,silně vyvinutá a dobře osvalená. Záď má být dlouhá, mírně spadající (asi 23o k horizontále) a bez přerušení hřbetní linie přechází do nasazení ocasu.

HRUDNÍK: Má být přiměřeně široký, spodní část hrudníku má být dlouhá a výrazná. Hloubka hrudníku činí zhruba 45 až 48% kohoutkové výšky. Žebra by měla být přiměřeně klenutá, sudovitý hrudník je vadou stejně jako plochá žebra.

OCAS: Dosahuje nejméně k hleznu, nepřesahuje však polovinu nártu. Na spodní straně srst poněkud delší. Ocas je nesen svěšený v mírném oblouku, při vzrušení a pohybu je nesen poněkud výš, nepřesahuje však horizontální linii hřbetu. Operativní úpravy jsou zakázané.

HRUDNÍ KONČETINY: Musejí být ze všech stran rovné, zepředu dokonale rovnoběžné. Lopatka a rameno jsou stejné délky a silným svalstvem pevně připevněny k trupu. Ideální úhel mezi lopatkou a ramenem je 90o, zpravidla až do 110o. Při statickém posouzení, ani v pohybu nesmí být lokty vybočené ani vtlačené. Předloktí ze stran rovné a navzájem dokonale rovnoběžně postavené se suchým a pevným osvalením. Nadprstí má délku cca 1/3 předloktí a svírá s ním úhel cca 20o - 22o. Příliš šikmo postavené (více než 22o) i příliš strmě postavené nadprstí (méně než 20o) ovlivňují použitelnost psa a zvláště jeho vytrvalost.

TLAPY: Jsou okrouhlé, dobře uzavřené a klenuté, polštářky tlap tvrdé, ale ne drsné. Drápy jsou silné a tmavé.

PÁNEVNÍ KONČETINY: Postavení pánevních končetin je poněkud posunuté dozadu, přičemž zadní končetiny jsou při pohledu zezadu rovnoběžné. Stehenní a holenní kost jsou přibližně stejné délky a tvoří úhel cca 120o, stehna jsou silná a dobře osvalená. Hlezna jsou silně vyvinutá a pevná, nárt stojí svisle pod hlezny.

TLAPY: Tlapy jsou dobře uzavřené, lehce klenuté, polštářky tvrdé a tmavé barvy, drápy silné, zahnuté a rovněž tmavě zbarvené.

CHODY: Německý ovčák je klusák. Končetiny musí svojí délkou a úhlením vzájemně ladit tak, aby se pánevní končetina mohla pohybovat až pod střed těla a hrudní končetina mohla dosahovat stejně daleko kupředu, aniž by to zjevně narušilo hřbetní linii. Každý sklon k přeúhlení pánevních končetin snižuje pevnost a vytrvalost a tím také použitelnost psa. Při správném poměru stavby těla a úhlení končetin je výsledkem prostorný pohyb probíhající nízko nad zemí budící dojem nenucenosti. Hlava je lehce vychýlená vpřed a ocas je mírně zvednutý; při rovnoměrném klidném klusu je výsledkem plynulá a ničím nepřerušené hřbetní linie probíhající od špiček uší přes týl a hřbet až ke špičce ocasu.

KŮŽE: Kůže je (volně) přilehlá k tělu bez viditelných vrásek a záhybů.

OSRSTĚNÍ: Německý ovčák je chován ve dvou variantách srsti: dlouhé a krátké srsti – obě varianty s podsadou. Krátkosrstý: krycí srst by měla být co možná nejhustší, přiměřeně tvrdá a správně přiléhající. Na hlavě včetně uší, na přední straně chodů, na tlapkách a prstech krátká, na krku s více a silnější srstí. Na zadní straně chodů se srst prodlužuje až k spodní části přední nohy resp. zápěstnímu kloubu, na zadní straně stehna vytváří masivní „kalhoty“. Dlouhosrstý: krycí srst by měla být dlouhá, měkká a ne těšně přiléhající s praporci na uších a chodech, husté „kalhoty“ a hustý ocas s praporcem tvořícím se směrem dolů. Na hlavě okolo vnitřku uší, na přední straně chodů, na tlapkách a prstech krátká, na krku delší a silnější srst. Na zadní straně chodů se srst prodlužuje až k spodní části přední nohy resp. zápěstnímu kloubu a vytváří na zadní části stehen znatelné „kalhoty“.

BARVY: Černá s červenohnědými, hnědými, žlutými až světlešedými znaky. Celočerná, jednobarevně šedá, nebo šedá s tmavým vlkošedým zbarvením. S černým sedlem a maskou. Nenápadné malé bílé znaky na hrudi nebo světlé zbarvení na vnitřních stranách končetin jsou přípustné, ač nežádoucí. Čenich musí být vždy u každého zbarvení černý. Psi bez masky, se světlýma až pichlavě žlutýma očima, světlých až bělavých znaků na hrudi a na vnitřní straně končetin, s bílými drápy nebo červenou špičkou ocasu se považují za slabě pigmentované. Podsada je vždy lehce našedlá. Bílá barva není přípustná.

VELIKOST / VÁHA:

Psi:
- výška v kohoutku 60 - 65 cm
- váha 30 - 40 kg

Feny:
- výška v kohoutku 55 - 60 cm
- váha 22 - 32 kg

VARLATA: Psi by měli vykazovat dvě zjevně normálně vyvinutá varlata,která se plně nacházejí v šourku.

VADY: Každá odchylka od výše uvedených bodů by měla být považována za vadu, jejíž hodnocení by mělo být v přesném poměru se stupni odchylky.

TĚŽKÉ VADY: Odchylky od výše uvedených popsaných charakteristických znaků plemene, které nepříznivě ovlivňují upotřebitelnost. Vady uší - příliš hluboko do stran nasazené uši, klopené uši, špatné postavení uší, nepevné uši. Podstatné nedostatky pigmentu. Nedostatečná celková pevnost konstituce. Vady chrupu - všechny odchylky od nůžkového skusu a vzorce zubů, pokud se nejedná o vylučující vady.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

  • psi slabí povahou, kousaví a slabých nervů
  • psi s prokázanou "těžkou DKK"
  • monorchidi a kryptorchidi a psi se zřetelně nestejnými popř. zakrnělými varlaty
  • psi s vadami uší, popř. ocasu
  • psi s deformacemi
  • psi s vadami chrupu při ztrátě:
    - 1x P3 a dalšího zubu nebo
    - 1x špičáku nebo
    - 1x P4 nebo
    - 1x M1, popř. M2 nebo
    - ztráta celkem 3 zubů a více
  • psi s nedostatky v čelisti: - podkus 2 mm a více
    - předkus
    - klešťový skus v celé oblasti řezáků
  • psi přerostlí nebo nedorostli více než o 1 cm
  • albinismus
  • bílá barva srsti (i při tmavých očích a drápech)
  • dlouhá srst (dlouhá, měkká krycí srst bez podsady)

 

Americký pitbulteriér

převzato z cs.wikipedia.org

Americký Pit Bull Teriér (APBT) je plemeno psa ze skupiny teriérů pocházející ze Spojených států amerických. Je to jediné psí plemeno, které bylo oficiálně označeno jako "Pit Bull".

Charakteristika: Americký pitbulteriér je mírumilovný k lidem a zcela oddaný své rodině. Dokáže ji bránit i za cenu ztráty života. Také velmi těžce nese, když rodinu někdo opustí. Má vyrovnanou povahu, je kamarádský a hodí se i k dětem. Americký pitbulteriér je společenský pes, který má rád každou návštěvu, třebaže je vůči cizím lidem trochu rezervovaný. Je výjimečně odolný vůči fyzické a psychické zátěži, dokáže vytrvale a tvrdě pracovat a potřebuje být stále něčím zaměstnán.Americký pitbulteriér má rád hodně pohybu, dlouhé vycházky, miluje různé psí sporty, a toto vše je mu potřeba dát. Při styku s jinými psy dává najevo svou nadřazenost, kterou má geneticky zakódovanou. Při správné výchově s ním však nejsou problémy a svou trochu pošramocenou pověst si určitě nezaslouží. Ve špatných rukou může být ovšem „pitbul" nebezpečný, a to především proto, že se vždy chce svému pánovi zavděčit, což je snadno zneužitelné.

Vzhled:

Americký Pit Bull Terrier - přehled
Postava: Střední velikost, masivní a svalnatá
Váha: 13-32 kg
Výška: 46-56
Srst: Hustá, krátká, lesklá
Vrh: 5-11 štěňat
Dožívá se: až 12 let

Americký pitbulteriér je pevný, atletický pes s kvadratickou stavbou těla, který působí sebejistým a spolehlivým dojmem. Hlava je hranatá, mohutná, mezi ušima široká, oči malé, oválné a hluboko nasazené. Má výrazné lícní kosti, silné čelisti, zuby s nůžkovým skusem, kde horní zuby překrývají spodní, nos se široce rozevřenými nozdrami a vysoko nasazené uši. Krk má americký pitbulteriér silný, stejně jako pevné svalnaté plece, krátký mírně se svažující hřbet a hluboký hrudník s dobře klenutými žebry. Ocas je krátký, nízko nasazený a ke konci se zužující. Má mohutné silné končetiny se středně velkými tlapami. Srst je krátká, lesklá a na dotyk tvrdá. Je přípustné jakékoli zbarvení. Váha se pohybuje od 13 do 22 kg u fen a od 16 do 30 kg u psů. Americký pitbulteriér se dožívá v průměru 12 let.

Standard plemene: Americký pitbulteriér není oficiálně uznaným plemenem. V dnešní době je několik organizací, které vedou plemenné knihy a rodokmeny, ale nejznámější (a zároveň jedna z nejstarších) je ADBA (American Dog Breeders Association), založená roku 1902. Dále pak APBT Registar (Srbsko) nebo za ČR organizace BRBA či APBT Online Register.

Využití: V dnešní době jsou psí zápasy nelegální ve většině zemí světa, využití pitbullů se orientuje spíše na sportovní disciplíny jako je Weight Pulling, Weight Pull Sprint, Hang Time, Wall Climbing, Hight Jump, Tug Of War... pro více informací je možné se obrátit přímo na chovatele nebo na Klub APBT ČR organizující různé akce, případně na Klub Chovatelů Pit Bull Terriérů, zabývající se propagací plemene, osvětou mezi laiky, majiteli ale i samotnými chovateli.

 

 

 

 

 

TOPlist