DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Vystavování psa (handling)

Vítejte na stránce colibri.websnadno.cz v sekci Vystavování psa (handling)

 

VÝSTAVY

Vystavování psů může na první pohled vypadat velmi snadně, ale za touto činností je obvykle spousta těžké práce. Na tomto místě proto najdete základní informace, rady a typy, které můžete využít ještě před tím, něž skutečně vstoupíte do výstavního kruhu. 

Jak začít?


Pokuste se pro začátek aplikovat do všeobecné výchovy svého psíka a také do nácviku vystavování tato praktická doporučení: 

  • Vždy pracujte se psem dobře vyvenčeným, ne však příliš unaveným (s nemocným nebo s oslabeným nikdy!).
  • Při nácviku na něj mluvte a měňte intonaci hlasu podle toho, zda se cvik daří či nikoliv. Naučte se na svého psa správně mluvit, odlišně intonovat, používejte čitelná gesta rukou i signály těla.
  • Mluvte tiše, protože jednak pes slyší, daleko lépe než my, lidé, a jednak tím lépe upoutáte jeho pozornost; navíc na výstavě není vhodné na psa povely pokřikovat, neboť to ruší ostatní vystavovatele a rozhodčí vás může v kruhu i napomenout.
  • S pejskem jednejte vlídně, ale trvejte důsledně na provedení požadovaného úkonu.
  • Chvalte ho za každý, byť sebemenší pokrok a pěkné provedení požadovaného vítejte s neskrývaným nadšením.
  • Nebojte se vyjádřit pomocí hlasu své pocity, zejména svou radost a spokojenost, ale i případné zklamání či nelibost.
  • Používejte odměny, zvýšíte pracovní motivaci psa (kousek piškotu, psí krekry, páreček a pod.); psa můžete odměňovat i na výstavě v kruhu, mezi jednotlivými fázemi vystavování - nikde to není zakázáno. Motivací může být i velmi malá, ale oblíbená hračka (myška, gumová kulička, látkový sáček ...)
  • Zásadně se vyvarujte trestů v průběhu nácviku! Nejhorším trestem může být ostře vyslovené FUJ! nebo přiměřené cuknutí vodítkem, použité ve vhodném okamžiku.
  • Nácvik nesmí trvat příliš dlouho, raději ho rozdělte na více menších částí.
  • Pokud uvidíte, že pes nepracuje se zájmem, změňte náplň, pohrajte si s ním a k práci na předvádění se vraťte později.
  • Chcete-li dosáhnout výborných výsledků, najděte si na psa čas alespoň 10 minut každý den (minimálně měsíc před výstavou), kdy se mu budete po stránce předvýstavní přípravy plně věnovat.
  • Střídejte nácvik a hru, protože uvolnění po vykonání cviku je pro psa stejně důležité jako pro vás.
  • Postupujte od jednoduchého ke složitějšímu; nácvik ztěžujte postupně a teprve v době, kdy pes váš předchozí požadavek bezpečně zvládne.
  • Pokud pes cokoliv nedělá podle vašich představ, hledejte chybu nejprve u sebe a ve vedení nácviku.
  • Všeobecně je vhodný systematický, pravidelný postup nácviků podpořený pochvalami, odměnami a také vašimi kvalitními znalostmi o dané problematice.

Nezapomeňte, že pes není stroj! Může mít také „špatnou“ náladu, může být unavený nebo nemusí být "ve své kůži". Fenka může být zrovna „hormonálně nevyvážená“ po hárání a pes třeba „zamilovaný“.  Pracujete s živou bytostí, která je ochotná přijmout váš způsob zábavy a ještě se z toho radovat. Buďme tedy psům za tuhle ochotu svým způsobem vděční!

Základní pravidla pro předvádění psa ve výstavním kruhu: 


  • pohyb v kruhu probíhá v protisměru hodinových ručiček, takzvaně na levou ruku
  • výstavní vodítko se drží v levé ruce, pes se pohybuje po levé straně těla majitele, tedy uvnitř kruhu
  • posouzení psa v kruhu se skládá z posouzení psa v pohybu, posouzení ve výstavním postoji a z detailní prohlídky (hlava, chrup, oči, tělo, končetiny, varlata ...)
  • základním stylem výstavního pohybu psa je klus

 

Výstavní dispozice každého jedince tvoří nejen jeho exteriér, ale také jeho momentální kondice fyzická i psychická. Měli byste vědět, jakého pohybového rozsahu je váš pes schopen, zda mu svědčí rychlejší či pomalejší tempo, měli byste vypozorovat, jaká rychlost pohybu mu nejvíce „sluší“. Fyzická kondice se v průběhu roku liší a má na předvedení jedince nezanedbatelný vliv. Jiný je psík po prázdninách, kdy dva měsíce řádil na zahradě a denně naběhal spoustu kilometrů, jinak vypadá uprostřed zimy, kterou prolenošil zachumlaný v teplé dece či posteli, obložený vánočními laskominami. V neposlední řadě je vaším spojencem či nepřítelem celková pohoda psa. Psík unavený, nevyspalý, vyčerpaný blinkáním po cestě nebo rozlámaný po tisícikilometrové jízdě autobusem bez možnosti dostatečné předvýstavní relaxace bude zcela jistě reagovat jinak, než jeho dobře odpočinutý kolega, který noc prolenošil roztažený na posteli, ráno se vesele proběhl v parku, před výstavou se dostatečně vyvenčil a pohrál si s dobře naladěným a též neunaveným majitelem. Asi už nemusím dodávat, kdo bude mít ve výstavním kruhu navrch, že?

Cílem snažení dobrého vystavovatele je předvést rozhodčímu psa v ideální psychické i fyzické kondici, s pěknou  pohybovou kulturou a maximálně estetickým celkovým projevem. Proto je potřebné znát všechny klady i zápory vlastního psa a umět s nimi tvůrčím způsobem pracovat v jeho prospěch. Kvalitního rozhodčího nijak neoklamete, ale budete mít jistotu, že jste lepší než ti, kteří se psem zacházet neumějí, dostane se vám uznání za vynikající předvádění psa a zaručeně sklidíte obdiv přihlížejících diváků, což je myslím příjemné.

Výstavní postoj


Výstavní postoj psa je nedílnou součástí vystavování. Na našich výstavách tvoří posouzení postoje zhruba polovinu konečného hodnocení psa.

Ve volném postoji se obyčejně používají dva stupně aktivního napětí psa. Jeden volnější, aplikovaný v době, kdy rozhodčí hodnotí jiného psa nebo se vašemu psíkovi zcela nevěnuje, tudíž můžete se svým psem klidně promlouvat a nemusíte trvat na stoprocentním držení hlavy, ocásku ani na dokonalém vypětí těla. Druhý  - maximální, který je určen pro dobu hodnocení právě vašeho psa a pro veledůležitý okamžik rozhodování rozhodčího mezi dvěma psy. To je chvíle, kdy psíkovu pozornost musíte zcela soustředit na sebe, např. pomocí aportku nebo pamlsku, pes maximálně zaktivizuje své svalstvo a celý se "vyšponuje". Stane se tak díky dvěma vlivům, které na něj působí zároveň. Je to povel pro postoj (např. Zůstaň) a váš aktivující hlas nebo podnět. Psíkovu pozornost můžete upoutávat čímkoliv, co se vám osvědčí: hlasem, gestem, hračkou, lákavou odměnou.

Postoj "Volný s kontrolou" - zde platí výše uvedený text s tím rozdílem, že vzhled psíka můžete průběžně ovlivňovat pomocí výstavního vodítka, jehož středně utaženou smyčku dáte těsně za psíkovu hlavičku za uši. Vodítko vede psovi středem za hlavou. Jemným tahem, cuknutím či naopak povolením vodítka dáváte psíkovi najevo jak vysoko má mít hlavu, zda si má popostoupit o krůček vpřed, natáhnout se v hrudníku nebo více vytáhnout vzhůru. Majitel stojí obvykle mírně šikmo před psem a upoutává jeho pozornost pravou rukou nebo na sebe. Nikdy však nestojí přímo před psem, protože by ho vodítkem vedeným za ušima nad hlavou rušil. Může se postavit dokonce vedle psíka, pokud ten je schopen sám se soustředit na nějaký podnět z okolí.
Postoj "S oporou" - vedle psa vystavovatel přiklekne, přidřepne nebo se opírá o jedno koleno, jak je libo a fyzicky možno. Lehce přidržuje na napjaté dlani pravé ruky hlavu psíka pod tlamičkou, prsty natažené, neboť by jinak zkresloval pohled rozhodčímu, levou rukou fixuje zadní končetiny. Výhodou tohoto způsobu je možnost stálé kontroly psa i jeho průběžného opravování. Je vhodný pro psy, kteří potřebují mít pro svůj klid pánečka u sebe, pro psy, kteří citlivě reagují na spoustu rušivých podnětů a při samostatném postoji by byli roztěkaní a nepozorní, eventuálně pro psíky nejisté a na prvních výstavách mírně bázlivé.

Chcete-li aby váš pes dobře vypadal, musíte znát základní pravidla výstavního postoje. Při pohledu zepředu i zezadu by měly být přední i zadní nohy psa v zákrytu. Všechny čtyři tvoří při pohledu shora obdélník. Pokud psovi upravujete postoj končetin, těla a hlavičky, postupujte vždy v pořadí:

1) přední končetiny - obě vždy rovnoběžné, postavené kolmo k podkladu. Můžete je srovnat buď najednou pozvednutím psa zepředu pod hrudníčkem (to zejména v situaci, kdy pes stojí vysloveně špatně) nebo můžete nožky poopravit jednu po druhé jejich mírným posunutím do žádoucího postavení. Nevhodné je posunutí končetin příliš vpřed před tělo nebo příliš dovnitř pod tělo. Obě možnosti nedovolují správně postavit vše ostatní!

2) zadní končetiny mohou stát dvěma způsoby:
a) obě z pohledu rozhodčího v zákrytu  
b) z pohledu rozhodčího je bližší noha posunuta asi o dvě až tři tlapky vzad v závislosti na úhlení končetin psa a formátu těla. Majitel tedy posune od sebe vzdálenější nohu psa o kousek vzad.

3) hlava a úhel držení krku - krk je držen ladně povýš, hlava v mírném nadhledu směřuje vpřed! Častá chyba: majitel ukazuje odměnu psovi příliš blízko nebo příliš vysoko, pes pak nadměrně zaklání hlavu ve snaze dohlédnout na pamlsek a linie hlavy neodpovídá linii těla, což ruší celkový dojem. Záklon hlavy může být způsoben i silným škrcením psa vodítkem... Ani to není ideální způsob.

Na co se ještě připravit


  • Kontrola chrupu - prohlídka chrupu je naprosto nezbytnou součástí výchovy psa. Potřebujete ji nejen na výstavách a bonitaci, ale také na veterinárním středisku, při domácí prohlídce zubů, při jejich běžném čištění, odstraňování zubního kamene atd.
  • Podrobná prohlídka těla – u psů zahrnuje tato prohlídka také kontrolu varlat
  • Výstavní číslo - U přejímky psů nebo v deskách s materiály psa ve výstavním v kruhu dostanete obvykle samolepku nebo kartičku s číslem psa, uvedeným v katalogu. Moudrý majitel si sebou vozí zavírací špendlík, aby kartónek s číslem pohodlně zavěsil na svůj oděv a nemusel koumat, kam a jak jej připevní. Zkušený vystavovatel vlastní průhledné pouzdro na špendlíku, kolíčku nebo se širší gumou, do kterého jakékoliv číslo pohodlně zasune a celé viditelně umístí na sebe. Pouzdra vyrábějí a prodávají někteří renomovaní výrobci krmení či potřeb pro psy (např. Pedigree a další) a lze je koupit na některých výstavách.
  •  Výstavní vodítko – v současné době máte na výběr velké množství výstavních vodítek, které se liší tvarem, materiálem, způsobem výroby, délkou či tloušťkou, barvou i jištěním – je opravdu jen na vás, kterému dáte přednost.
     

Desatero vystavování 


  1. Jakmile vstoupíte do výstavního kruhu, neměli byste se soustředit na nic jiného než svého psa a na rozhodčího. 
  2. Neměli byste se nechat rozptýlit poznámkami diváků ani jiných majitelů či chovatelů (často bohužel nejapnými, tu a tam urážlivými či plnými závisti). Slabší nátury svou účast ve výstavním kruhu časem vzdají, silnější vydrží a nenechají si vystavování, jako svého koníčka, nijak zprotivit.
  3. Po vstupu do kruhu si obhlédněte situaci (z katalogu víte, zda půjdete první, poslední nebo ve středu soutěžících) a zaujměte vhodné místo.
  4. Buďte ohleduplní. Nechte si kolem sebe dostatek místa, nešlapte si na záda, v postoji nelepte psy na sebe. Zbytečně se rušíte a je to úplně zbytečné.
  5. Nezapomeňte u vystavování svého psa myslet! Pokud se ve výstavním kruhu majiteli a psu něco nepovede, je to z 99% vina majitele. Totéž platí i při výcviku a při výchově psa. Příčinou jsou nepozornost, nesoustředěnost, nevšímavost, nedostatečný postřeh a pomalá adaptabilita na nové situace stran majitele. Chce to jezdit na výstavy a vystavovat a vystavovat. Každá získaná zkušenost se odrazí v příštím zlepšeném výkonu psa i jeho vůdce. 
  6. Ani vy ani pes nesmíte ani chvilku zahálet. Pravdou ale je, že ačkoliv se připravíte, jak nejlépe budete umět, výsledek nikdy není zaručený a stát se může kdykoliv cokoliv. Jen s tímto vědomím a s jistou pokorou k dění na výstavě se chodí vyhrávat.
  7. Nesportovní je též hlasité komentování výkonů rozhodčího, vystavovatelů, kritizování předváděného psa, oblečení či vzhledu vystavovatele. Jde o jistou etiku chování vystavovatele, kterou bychom měli všichni navzájem ctít.
  8. Naopak je dobrým zvykem upřímně poblahopřát vítězi, vždyť na jeho místě můžete být příště vy, případně poděkovat konkurentovi na druhém místě, jste-li první.
  9. Stále je čemu se učit a jak se zdokonalovat, chcete-li být nejlepší.
  10.  Jestliže nejste na první výstavě mezi třemi nejlepšími, nedejte se odradit. Mějte strpení, buďte vytrvalí a nakonec se mezi oceňovanými objevíte.

Druhy výstav


V České republice je ročně pořádáno bezpočet výstav psů od těch nejnižších jako jsou krajské a oblastní přes národní až po nejvyšší, což jsou výstavy mezinárodní. Kluby pro jednotlivá plemena pak pořádají své vlastní speciální a klubové výstavy. 

Seznam všech výstav najdete na www.cmku.cz

Budete-li se chtít na nějakou výstavu přihlásit, plánujte účast s dodatečným předstihem. Většina uzávěrek přihlášek bývá měsíc až dva měsíce před výstavou.

OBLASTNÍ A KRAJSKÉ VÝSTAVY
- jsou přístupné pro plemena uvedená v propozicích. Tyto výstavy jsou organizovány podle územního rozdělení republiky. Součástí oblastních a krajských výstav mohou být speciální a klubové výstavy chovatelských klubů.

Zadávané tituly:  Vítěz třídy, Oblastní vítěz, Krajský vítěz, Nejkrásnější veterán

KLUBOVÉ VÝSTAVY
- jsou určena pro plemena sdružená v pořadatelském klubu. Zadávání klubových titulů upravují předpisy příslušného klubu, které musí být zveřejněny v propozicích. Pokud je na výstavě zadáváno čekatelství českého šampionátu (CAJC,CAC) musí být výstava přístupná pro všechny jedince plemene a to bez ohledu na to, zda je vystavovatel členem pořadatelského klubu či ne.
Zadávané tituly: CAC, CAJC, res.CAC, Klubový vítěz mladých, Klubový vítěz, Nekrásnější veterán, BOB

SPECIÁLNÍ VÝSTAVY 
- může být současně Klubovou výstavou. Pro jedno plemeno může být v jednom kalendářním roce pořádána pouze 1x
Zadávané tituly: CAC, CAJC, res.CAC, Vítěz speciální výstavy mladých, Vítěz speciální výstavy, Nekrásnější veterán, BOB

NÁRODNÍ VÝSTAVY 
- jsou výstavy přístupné pro všechna plemena. 
Zadávané tituly: CAC, CAJC, res.CAC, Národní vítěz, Nekrásnější veterán, BOB

MEZINÁRODNÍ VÝSTAVY 
 
Zadávané tituly: CAC, CAJC, res.CAC, CACIB, res.CACIB, Nekrásnější veterán, BOB

SVĚTOVÉ VÝSTAVY
- jsou mezinárodní výstavy pořádané pod záštitou FCI konané jednou v kalendářním roce v některé členské zemi FCI. Země pořadatelství je určována Generálním ředitelstvím FCI a volí se na základě nabídek kandidatur a představených programů.
Zadávané tituly: Světový vítěz mladých CAJC, CAC, res.CAC, Světový vítěz CACIB, Nejkrásnější veterán, BOB

Ocenění uváděné v souvislosti s výstavami


Ve výstavním kruhu je nejzákladnějším hodnocením systém podobný školnímu známkování: 

VÝBORNÁ (V) - Tato známka smí být přiznána jen takovému jedinci, který velmi přibližuje ideálu, jak ho popisuje standard, je předveden ve výborné kondici. Jeho povaha musí být harmonická a vyrovnaná. Typem musí pes odpovídat své třídě a musí mít prvotřídní postoj psa. Převaha jeho kvalit musí vyvážit jeho drobné nedostatky. Musí vykazovat typické vlastnosti svého plemene.

VELMI DOBRÁ (VD) – Tato známka se přiznává takovému jedinci, který má typické vlastnosti svého plemene, vyvážené proporce a je v dobré kondici. Prominou se mu drobné vady, nikoli však vady morfologické. Toto ocenění může být uděleno jen prvotřídnímu jedinci. 

DOBRÁ (D) – Toto ocenění se uděluje jedinci, který sice vykazuje znaky svého plemene, ale má viditelné hrubší vady.

DOSTATEČNÁ (Dost.) – Toto hodnocení obdrží jedinec, který sice vykazuje znaky svého plemene, ale jehož tělesnému vzhledu chybí do ideálu velmi mnoho, nevykazuje obecně přijímané charakteristické znaky nebo jehož fyzická kondice není dostačující.

VYLOUČEN Z POSUZOVÁNÍ - Musí být pes, který neodpovídá typu požadovanému standardem plemene; který vykazuje chování zjevně neodpovídající standardu nebo který je agresivní; který vykazuje abnormality varlat; který má vadu chrupu nebo anomální čelist; který vykazuje nedostatky barvy a/nebo srsti nebo vykazuje zjevné známky albinismu. Tato známka má být také zadána psům, kteří tak málo odpovídají jednotnému plemennému vzhledu, že to ohrožuje jejich zdraví. Dále má být zadávána psům, kteří vykazují vyřazující vady podle standardu plemene.

Psi, kterým nemůže být zadána žádná z výše uvedených známek, opustí kruh s hodnocením:

NEPOSOUZEN - Toto hodnocení se zadává psovi, který se nepohybuje, stále skáče na svého vůdce nebo se snaží dostat ven z kruhu, čímž znemožňuje posoudit krok a pohyb nebo se trvale vyhýbá prohlédnutí rozhodčím a znemožňuje prohlédnutí chrupu, anatomie a stavby těla, ocasu nebo varlat. Toto hodnocení se také zadává tehdy, jsou-li patrné stopy operací nebo úprav, které naznačují, že vystavovatel chtěl ošálit rozhodčího.

Toto platí i v případě, že rozhodčí má dostatečný důvod předpokládat, že byla provedena operace, jejímž účelem bylo upravit původní stav nebo vlastnost (např. oční víčko, ucho nebo ocas). Důvod, pro nějž bylo zadáno hodnocení NEPOSOUZEN, musí být uveden v posudku.  

Je-li k tomuto slovnímu hodnocení přiřazeno také číslo, znamená to, že jedinec se umístil v dané třídě v pořadí čtyř nejlepších. Výjimku tvoří třída štěňat a dorostu, kteří jsou hodnoceni jako: „velmi nadějný“ či pouze jako „nadějný“. V těchto dvou třídách se určuje pořadí prvních čtyř jedinců, ale jiné tituly se nezadávají.
 

Čekatelství


CAJC – čekatelství na titul český junior šampion může být zadáno výbornému 1- psovi i feně  ve třídě mladých. Zadává se na výstavě klubové, speciální, národní a mezinárodní

CAC – čekatelství na titul ČESKÝ ŠAMPION může být zadáno výbornému 1 – psovi i feně- ve třídách: mezitřídě, otevřené, pracovní, vítězů a šampiónů. Zadává se na výstavě klubové, speciální, národní a mezinárodní.

r.CAC – rezervní čekatelství na titul ĆESKÝ ŠAMPION může být zadáno výbornému 2 – psovi i feně ve třídě, kde byl zadán CAC. Zadává se ve třídách: mezitřídě, otevřené, pracovní, vítězů a šampiónů na výstavě klubové, speciální, národní a mezinárodní.

CACIB  -  čekatelství mezinárodního šampionátu krásy může navrhnout  rozhodčí na mezinárodní výstavě nejlepšímu psovi i feně z konkurence výborných 1 z tříd - mezitřídy, otevřené, pracovní, šampiónů.

r.CACIB -  může navrhnout  rozhodčí na mezinárodní výstavě druhému nejlepšímu jedinci -psovi i feně. Do této soutěže postupují : výborný 2 ze třídy, z které byl navržen CACIB a výborní 1 z ostatních tříd.

 


Vítěz třídy
Zadává se jedinci oceněnému známkou výborný 1 ve třídě mladých, otevřené, pracovní, mezitřídě , vítězů a veteránů  a to pouze na výstavách oblastních a krajských.  V případě členění plemene dle zbarvení, velikosti a váhy může být tento titul udělen v každé třídě.

Oblastní vítěz
Zadává se na oblastních  výstavách nejlepšímu psovi i feně z konkurence vítězů tříd - mezitřídy, otevřené, pracovní, vítězů. U plemen členěných podle barev srsti, velikostních rázů atd se zadává stejný počet oblastních vítězů jako na mezinárodní výstavě CACIBů. Informaci o tom, kolik CACIBů se u plemene zadává najdou zájemci na www.fci.be – standardy.

Krajský vítěz
Zadává se na krajských  výstavách nejlepšímu psovi i feně z konkurence vítězů tříd - mezitřídy, otevřené, pracovní, vítězů. U plemen členěných podle barev srsti, velikostních rázů atd. se zadává stejný počet krajských vítězů jako na mezinárodní výstavě CACIBů. Informaci o tom, kolik CACIBů se u plemene zadává najdou zájemci na www.fci.be – standardy.

Nejlepší mladý  plemene – Best of juniors -BOJ
Zadává se na výstavách klubových, speciálních, národních a mezinárodních. Titul získává nejlepší mladý pes nebo fena plemene z konkurence všech mladých jedinců plemene se zadaným čekatelstvím CAJC. Počet titulů BOJ v plemeni je stejný jako počet titulů BOB.

Nejlepší veterán plemene – Best of veterans – BOV
Zadává se na výstavách klubových, speciálních, národních a mezinárodních. Titul získává nejlepší veterán pes nebo fena plemene z konkurence všech veteránů plemene se zadaným oceněním výborný 1. Počet titulů BOV  v plemeni je stejný jako počet titulů BOB.

Klubový vítěz
Zadává se na některých klubových výstavách. V propozicích výstavy je vždy uvedeno, zda je možné titul na dané výstavě získat či ne. Podmínky pro přiznání titulu určuje předpis příslušného chovatelského klubu. Titul může být např. vázán na členství v klubu. Klubový vítěz se zpravidla zadává nejlepšímu jedinci – psovi i feně- z konkurence výborných 1 CAC z tříd - mezitřídy, otevřené, pracovní, vítězů. V pravomoci chovatelského klubu je rozhodnout zda vůbec a za jakých podmínek se bude zadávat titul Klubový vítěz mladých. Zpravidla jej získávají pes i fena, kteří obdrželi čekatelství CAJC nebo u plemen posuzovaných podle barev nebo velikostních rázů nejlepší mladý pes i fena z konkurence CAJC.

Vítěz speciální výstavy
Zadává se na speciálních výstavách plemene a to nejlepšímu jedinci – psovi i feně- z konkurence výborných 1 CAC z tříd - mezitřídy, otevřené, pracovní, vítězů

Národní vítěz
Zadává se na národních výstavách nejlepšímu jedinci – psovi i feně- z konkurence výborných 1 CAC z tříd- mezitřídy, otevřené, pracovní, vítězů

Vítěz plemene- Best of Breed - BOB
Do soutěže nastupují Nejlepší mladý plemene (BOJ), nejlepší dospělí jedinci (NV, CACIB, Klubový vítěz či Vítěz speciální výstavy) a nejlepší veterán plemene (BOV).  Pokud se jedná o klubovou výstavu bez zadávání titulu Klubový vítěz , postupují do soutěže o BOB nejlepší mladý jedinec plemene (BOJ) , nejlepší veterán plemene (BOV) a všichni CAC. Stejné pravidlo platí na mezinárodních výstavách v případě plemen FCI neuznaných a plemen uznaných prozatímně. Titul může být zadán jen na výstavách se zadáváním CAC. Nezadává se na oblastních a krajských výstavách.

 

Tituly zadávané v slavnostním kruhu výstavy v rámci závěrečných soutěží na mezinárodních a národních výstavách
 

Vítěz velké národní ceny – BONB (Best of National Breeds)
Do kruhu nastupují na výstavě posouzení jedinci národních plemen (český teriér, český fousek, český strakatý pes, český horský pes, chodský pes, pražský krysařík) a plemene československý vlčák. Všechna plemena jsou představena. Samotné soutěže o titul BONB se zúčastní pouze jedinci s titulem BOB.

Vítěz skupiny FCI –BIG
Do soutěže nastupují všichni vítězové plemen (BOB) příslušné skupiny FCI. Neuznaná národní plemena tvoří zvláštní skupinu, jejíž vítěz se na mezinárodní výstavě na rozdíl od výstavy národní nemůže zúčastnit soutěže o titul BOD a BIS.

Juniorský vítěz skupiny FCI – (JBIG)
Do soutěže nastupují všichni BOJ - Nejlepší mladí psi nebo feny plemen příslušné skupiny FCI (na NV a MV konaných v ČR se Nejlepší mladí posuzují v rámci svých skupin FCI, do soutěže nastupuje vždy Nejlepší mladý pes nebo fena plemene (BOJ). Do další soutěže (J BOD,J BIS) postupuje pouze jeden pes ze skupiny (J BIG)

Vítěz dne – BOD
Soutěž může být zařazena na vícedenních výstavách a nastupují do ní jedinci jedinci, kteří obdrželi titul BIG. Na MVP do soutěže nenastupuje vítěz skupiny neuznaných plemen.

Juniorský vítěz dne (JBOD)
Do soutěže nastupují všichni vítězové skupin FCI z jednotlivých dnů vícedenních výstav. Na MVP do soutěže nenastupuje vítěz skupiny neuznaných plemen.

Vítěz výstavy BIS
Do soutěže nastupují všichni vítězové skupin FCI – BIG u jednodenních výstav nebo Vítězové jednotlivých dnů (BOD) na výstavách vícedenních. Na MVP do soutěže nenastupuje vítěz skupiny neuznaných plemen.

Juniorský vítěz výstavy (JBIS)
Do soutěže nastupují všichni Vítězové mladých skupin FCI u jednodenních výstav nebo  Nejlepší mladí dne (J BOD). Na MVP do soutěže nenastupuje vítěz skupiny neuznaných plemen.

Všechny tituly je možno zadat bez ohledu na počet předváděných jedinců, pokud kvalita kandidáta na titul odpovídá požadavkům na jeho zadání. Případné tituly je možno udělit pouze tehdy, je-li jejich udělení v souladu s propozicemi výstavy.

Výstavní třídy


Pes smí být na jedné výstavě přihlášen jen do jedné třídy. 

Třída dorostu 6 - 9 měsíců 
Třída mladých 9 - 18 měsíců
Mezitřída 15 - 24 měsíců 
Třída otevřená od 15 měsíců, je přístupná pro všechny psy bez ohledu na vykonané zkoušky a získaná ocenění 
Třída pracovní od 15 měsíců, je na mezinárodních výstavách přístupná pouze pro plemena uvedená v seznamu plemen, která musí pro získání titulu Mezinárodní šampion krásy složit předepsanou zkoušku.
Třída šampionů od 15 měsíců je přístupná psům, kteří získali titul Mezinárodní šampion, nebo šampiona některé ze členských zemí FCI. 
Třída veteránů od 9 let. Mimo konkurenci v této třídě je možné představit psy bez nároku na kvalifikaci a pořadí. 
Třída vítězů od 15 měsíců, mimo mezinárodních výstav může být otevřena místo třídy šampionů, přístupná pro psy s uznaným mezinárodním či národním titulem šampiona, titulem národního vítěze a titulem klubového vítěze nebo vítěze speciální výstavy. Uvedené tituly musí být získány v konkurenci dospělých.

S výjimkou mezinárodních výstav mohou být v některých speciálních případech (např. u plemene německý ovčák) vypsány třídy s jiným členěním, tak jak to odpovídá potřebám chovu a typu výstav.

K přihlášce na výstavu musí být přiložena fotokopie průkazu původu hlášeného jedince. V případě, že získané tituly opravňující pro zařazení do třídy šampionů (vítězů) nebo certifikát o absolvování předepsané zkoušky pro třídu pracovní nejsou řádně doloženy, je pořadatel povinen zařadit psa do třídy otevřené.

Soutěže


Soutěže na výstavách slouží k zvýšení atraktivnosti výstav pro diváky, k propagaci pracovního či zájmového využití plemen, propagaci výstavnictví a v neposlední řadě i k porovnání úrovně chovu jednotlivých plemen.

Zpravidla se vypisují tyto soutěže:

Nejhezčí pár psů – pes a fena jednoho plemene, kteří byli na výstavě posouzeni a jsou v majetku jednoho majitele.
Nejlepší chovatelská skupina – do soutěže může chovatel přihlásit minimálně tři psy pocházející z vlastního chovu, kteří pocházejí z různých spojení (min.od dvou různých otců nebo matek) a byli na výstavě posouzeni. Psi nemusí být v majetku chovatele.
Mladý vystavovatel (Junior Handling) – tato soutěž je užitečnou přípravou budoucích vystavovatelů. Hodnotí se předvedení psa, proto není rozhodující kvalita předvedeného psa. Soutěžit se může i se psem, který nebyl na dané výstavě posouzen.
Dítě a pes - pro děti starší 3 let a mladší 9 let za podmínek stanovených pro soutěž Mladý vystavovatel (Junior Handling).
Soutěž o nejlepšího plemeníka – vypisuje se pouze na klubových a speciálních výstavách.
Soutěž o nejlepší štěně - do soutěže nastupují psi a feny ze třídy štěňat ocenění známkou Velmi nadějný 1
Soutěž o nejlepšího dorostence - do soutěže nastupují psi a feny ze třídy dorostu ocenění známkou Velmi nadějný 1
Soutěž o nejlepšího veterána - do soutěže nastupují Nejlepší veteráni plemene

 

Zdroj: Libuše Brychtová, Anna Champerlainová, ČMKU

 

 

 

TOPlist

 

Výstavní figury

Prvním pravidlem předvádění je směr pohybu ve výstavním kruhu - je stanoven tzn. na levou ruku, čili jde o pohyb v protisměru hodinových ručiček. Pes se vodí při předvádění v kruhu převážně v levé ruce.

Z běžných prvků posouzení psa v pohybu musí vystavovatel ovládat další 3 základní figury:

  • kruh
  • rovně tam a zpět s obraty
  • trojúhelník
  • figura ve tvaru L
  • figura ve tvaru T
  • dva vedle sebe

Pohyb po kruhu

Při pohybu po kruhu rozhodčí stojí uprostřed a porovnává několik jedinců najednou nebo z místa posuzování posílá vystavovatele se psem po kruhu zpět na jeho místo v řadě ostatních soutěžících.

Pes běží po vnitřní dráze kruhu, vystavovatel po vnější. Pohyb po kruhu by měl být plynulý a bez zastavování před zraky rozhodčího. Vystavovatel by měl umět využít každý kousek volného místa, pohybovat se co nejblíže u hrazení kruhu, čímž lze získat cenné metry.

Častou chybou je zkrácení pohybu směrem ke středu kruhu, což způsobí, že se psi a vystavovatelé mačkají uprostřed.

Psa bychom měli vést nenásilně, dát mu co největší možný prostor a sami bychom se měli pohybovat co možná nejvíce po obvodu kruhu. Je-li situace v kruhu nepřehledná, nejlépe udělá vystavovatel, který jako první zavede ostatní zpět na obvod.

Rovná chůze

Při chůzi od rozhodčího tam a zpět platí pravidlo, že v ose rozhodčího se pohybuje pes a vystavovatel je z pohledu rozhodčího při pohybu od něj více vpravo od střední osy a při pohybu  zpět k rozhodčímu více vlevo. Důležité je, aby posuzovatel viděl ve svém zorném poli chody psa, nikoliv vystavovatele.

Jít zcela rovně se psem také není tak snadné. Doporučuje se vybrat si na protější straně kruhu nějaký záchytný bod, ke kterému budeme směřovat, abysme se příliš nevychýlili z rovné dráhy. Posuzovatel ukazuje jasným gestem, kterým směrem má pohyb vést.

Někdy chybu vyvolá pes tím, že táhne kam nemá, jindy je na vině nesprávné vedení vystavovatelem. Než vyjde vystavovatel se svým psem od rozhodčího, měl by psa přivést před něj a vyjít v rovné linii do určeného směru. Po obratu by si měl vystavovatel zkontrolovat pozici posuzovatele a psa vést po přímce k němu, přičemž sám se drží vedle osy pohybu.

Obraty

Mezinárodně užívané jsou 3 způsoby. Jejich použití záleží na konkrétní situaci, plemeni, jeho velikosti, hbitosti a pohybových vlastnostech.

1. Výstavní obrat

Patří k nejčastěji používaným obratům, protože je snadný.

Psa vedeme po celou dobu beze změny na vodítku v levé ruce, před obratem na levou ruku vystavovatel zrychlí krok a kolem psa de facto oběhne, přičemž jemu umožní vykonat týž obrat vlevo plynulým obloukem, jehož velikost odpovídá plemeni. Důležité je vrátit se po obratu do původní dráhy a pokračovat v předváděné figuře.

2. Vnější obrat

I zde je pes veden beze změny v levé ruce, ovšem při obratu obíhá pes vystavovatele, neboť ten vede psa po levé straně kolem sebe, přičemž sám vykoná obrat vpravo a vrací se na původní dráhu.

Tento obrat se hodí pro většinu velkých plemen, jimž umožňuje provést obrat s co nejmenší změnou tempa, a dobře vypadá.

Při tomto obratu je vystavovatel na chvilku mezi rozhodčím a psem, ale v běžném předvádění nejde o chybu, spíše se přihlíží k co nejplynulejšímu a nejpřirozenějšímu předvedení psa.

3. Vnitřní obrat

Psa vedeme v levé ruce, před svým obratem doleva natáhneme levou ruku s vodítkem více vpřed, tělo vystavovatele se natáčí vlevo, vodítko přebírá pravá ruka, pes dělá obrat vpravo jakoby k vystavovateli a pokračuje v novém směru po jeho pravé straně.

Obrátka se často používá při předvádění dvou psů vedle sebe, kdy je třeba, aby se oba pohybovali uvnitř dvojice.

 

  figura ttrojuhelnik  

Trojúhelník

  

Díky tomuto způsobu předvedení může rozhodčí najednou posoudit psa při pohledu zezadu, ze strany i zepředu.

Vystavovatel by měl prvek jako vždy zahajovat před rozhodčím. Psa vede celou dobu v levé ruce, stejně jako při pohybu po kruhu.

V první fázi vychází vystavovatel šikmo vpravo od rozhodčího a jde rovně k pomyslnému prvnímu vrcholu trojúhelníku.  Zde rozhodčí hodnotí zadní chody.

Zde provede čtvrtobrat vlevo a pokračuje zhruba stejnou vzdálenost rovně, kdy je dráha jeho pohybu kolmá k postavení rozhodčího. Zde rozhodčí hodnotí psa zboku.

Na druhém vrcholu následuje čtvrtobrat a v rovné stopě je pes veden  přímo k rozhodčímu, kde by měl skončit ve výstavním postoji. Zde rozhodčí hodnotí hrudní končetiny a chody vpředu.

I v trojúhelníku by mělo být předvedení psa plynulé a ani změny směru by ho neměly vyvádět z tempa. Je na vystavovateli, aby při změně směru kolem psa zrychlil krok, pomohl mu vodítkem a znovu s ním srovnal tempo.

Trojúhelník by měl být pokud možno rovnostranný nebo alespoň rovnoramenný.

 

Písmeno L

  

 figural

Používá se, kdy není dostatek místa a stůl rozhodčího překáží.

Vystavovatel se psem v levé ruce vychází rovnou chůzí od rozhodčího, pes jde v linii pohlledu posuzovatele. U hranice kruhu zahne vystavovatel v pravém úhlu doleva a pokračuje rovně v novém směru. Zvolí vhodné místo pro obrat (dle velikosti kruhu), kterým udělá čelem vzad a vrací se na místo první změny směru. Důležité je použít vnitřní obrat, kdy se pes dostane na stranu k rozhodčímu a vystavovatel jej vede v pravé ruce ! Pes zůstává na pravé straně i po poslední změně směru a čtvrtobratu vpravo, po které se dvojice vrací rovně k rozhodčímu a pes skončí ve výstavní pozici před rozhodčím.

Vyjdete rovně od rozhodčího se psem v levé ruce, uděláte čtvrtobrat vlevo a pokračujete rovně - pes zůstává ve vaší levé ruce. Následuje vnitřní obrat s přehmatem vodítka do pravé ruky, vystavovatel dělá současně půlobrat vpravo a pokračuje rovně se psem v pravé ruce - v ose postoje rozhodčího čtvrtobat vpravo bez změny držení vodítka a zastavení před rozhodčím.

Platí zásada: co nejplynulejší provedení, co nejméně vyrušení psa z přirozeného klusu s cílem, aby se vystavovatel nedostal mezi posuzovatele a psa.

Mezi nejčastější chyby patří nerovná dráha pohybu vystavovatele se psem, přerušované čtvrtobraty a volba jiného než vnitřního obratu s přehozením vodítka do druhé ruky ve vrcholu písmene L - vedení psa na opačné straně, než na jakou vidí posuzovatel.

 

figura t     Písmeno T

 

Dva vedle sebe

Jde o požadavek rozhodčího na předvedení dvou psů vedle sebe - současný pohyb vedle sebe směrem tam a zpět od svého současného postavení.

Zájem je vidět dva psy najednou, což umožní rozhodčímu srovnání jejich kvalit či nedostatků pro určení výsledného pořadí.

K rychlému porovnání dvou psů lze částečně použít pohyb dvojice po kruhu za sebou.

Nejdříve se obě dvojiice vystavovatelů se psy přiblíží k rozhodčímu, aby mohly vyjít z jeho blízkosti. V zásadě půjde každý z vystavovatelů figuru Tam a zpět s vnitřním obratem, ale základním pravidlem je pohyb obou psů UVNITŘ prostoru mezi oběma vystavovateli.

Vystavovatel jdoucí na pravé starně  od rozhodčího má psa v levé ruce a vystavovatel jdoucí vlevo si musí přehodit vodítko i psa do pravé ruky.

mezi dráhami jejich pohybu by měla být zachována rozumná vzdálenost odpovídající velikosti plemene. Příliš velký rizestuo zmenožní rozhodčímu, aby porovnal chody obou psů zároveň.

Standardní středová osa, po které rozhodčí sleduje psy, leží uprostřed mezi oběma jedinci, kteří by se měli pohybovat ve stejné vzdálenosti do obou stran od ní. V ideálním případě by oba vystavovatelé měli jít stejnou rychlostí, aby se jejich psi předváděli vedle sebe. není-li tomu tak a dvojice se dostanou k místu obratu v rozdílnou dobu, je na rychlejším vystavovateli, aby na konkurenta počkal a aby obě dvojice vyšly po obratu k rozhodčímu ve shodný okamžik.

při předvedení ve dvojici se vždy používá vnitřní obrat, přičemž se pes jdoucí v pravé dráze točí doprava k vystavovateli, ten se obrací vlevo a psa si přendává do pravé ruky. Zatímco kes, jdoucí v levé dráze se otáčí vlevo k vystavovateli, který si při svém obratu vpravo vodítko předává do levé ruky. Tak se oba psi dostanou opět dovnitř dvojice a změna je v tom, že pes, který šel v první části figury po levé straně vystavovatele, se vrací na straně pravé a ten, který šel vpravo, je veden v levé ruce vystavovatele.

Po přiblížení k rozhodčímu zhruba na 1,5 - 2 metry se obě dvojice zastaví a postaví psy do výstavního postoje tak, aby stáli stejným směrem. To pro vystavovatele, který se vrací se psem v pravé ruce znamená, že si musí před zastavením přehodit vodítko zpět do levé ruky a psa vystaví ve standardním postoji s hlavou směrem ke své pravé ruce.

Před postavením obou psů do postoje je třeba mít na zřeteli, že rozhodčí může uznat za vhodné prohlédnout si oba stojící psi znovu z více stran, a proto mezi sebou musejí mít psi tolik místa, aby mezi nimi posuzovatel pohodlně prošel.

Pravidlo: oba psi mají být vždy uvnitř dvojice. Pokud pokazíme obraty, ale nakonec vyjdeme dobře, není nejhorší.

Je žádoucí, aby se oba soutěžící vystavovatelé snažili kolegiálně přizpůsobit jeden druhému, aby na na sebe dokázali kývnout, že jsou připraveni najednou vyjít, aby se po očku sledovali a udržovali vzdálenosti i styl předvedení.

Časté chyby: vedení psů na nesprávné straně, nestejná rychlost jedinců, nepočkání rychlejší dvojice po obratu - tím nestejnoměrný návrat k rozhodčímu, přílišné vychýlení psů z ideální myšlené dráhy.

neexistuje jiná výstavní figura, která by lépe ukazovala rozumný přístup vystavovatele, jeho znalost věci i férové a kolegiální jednání.

převzato z www.bernsky-pes.com